Předtím jsem provzdušňovala stěny po ulicích. Téma nalezených igelitů a hledání velryb skončilo. Poslední obraz, který vznikl na toto téma byl už gázotisk “ Tři žaludky ”.
Ovlivnila mě práce u restaurátorů, přesun nástěnných maleb, trasferů. Také používám gázu, a vodou ředitelné lepidlo. Přidala jsem hašené vápno a pigmenty.
Gázotisky jsem začala tvořit v Čechách, začátkem podzimu 2012. Venkovní teplota klesala. Začala zima. Tak jako u projektu velryb jsem zvolila matrici stěnu, ale uvnitř ateliéru, s okny na jih. Pozorovala jsem měnící se počasí, západy slunce, krátící se dny, na podzim bouřku, mraky.
Můj ateliér vypadá jako skleník. Mraky jsou zdrojem asociací, zároveň však záznamenávám moment. Předpověď počasí je informace třeba o pohybu vody. Počasí ovliňuje naši náladu.
Na začátku je kresba, ale také malba. Kombinuji tyto dvě média aby vznikl monotyp, otisk, grafický list. Vytvářím sgrafito či maluji fresku
do mokrého podkladu – hašeného vápna. Míchám si barvy z pigmentů a vody. Používám horkovzdušnou pistoli nebo pokládám vzorky barev
na topení. Namíchaný barevný odstín po vysušení rapidně světlá.
Baví mě fantazírovat, dívat se skrz okna na nebe a měnit ohnisko pohledu na šmouhatá okna. Vidím tam příběhy.
Musím přiznat, že mi zima chyběla. Mám čtyři matrice - stěny a strop. Lozím po žebříku a snímám pomocí gázy. Na zimu mám v ateliéru schované stále zelené rostliny, které vnímám jako součást procesu při tvoření. Palma, avokádo, citroník.
V jednom z gázotisků jsou použité suché listy fazole. Vznikají křehké otisky a také asambláže sejmutých vrstev omítek. Dohromady je to pestrá škála tonů, tahů štětcem, kresba.
